carnero

Říká se, že každý pohár jednou přeteče. Když je plný, stačí jedna kapka a je to. Od společnosti Telefónica O2 je těch kapek docela dost a jediné, co mě zachraňuje je dostatečně velký kyblík do kterého kapou. Ačkoliv musím přiznat, že kyblík je dost velký jen díky tomu že doma není žádná jiná možnost, jak se připojit na internet.

Geocaching je hodně oblíbená a obecně docela známá hra. Její oblíbenost asi plyne z toho, že ji může provozovat kdokoliv, kdykoliv a kdekoliv. Pro její provozování je potřeba vlastnit jedinou hmatatelnou věc – nějaké lokalizační zařízení. Vlastně dvě, ještě je potřeba propiska. Tímto zařízením může být papírová mapa s buzolou a nebo mnohem moderněji nějaká GPS navigace vhodná na chození (ta z auta moc neposlouží). Někdo používá mobilní telefon (dneska má GPS většina z nich) a někdo zase turistickou navigaci. Pak je potřeba mít svojí vlastní chuť chodit. A nakonec se hodí něco s připojením na internet, třeba počítač v internetové kavárně. S tím si člověk vystačí na několik let každodenní zábavy. Co s tím dělat?

Mých posledních několik dní bylo ve znamení cestování. Sice na krátké vzdálenosti, ale o to více. Jelikož jsem se k psaní dostal až teď, bude to trochu stručnější – polovinu věcí jsem stihl zapomenout. Začalo to v sobotu 13. června, kdy jsme jeli do německého Legolandu. Jeli spolubydlící Nikkky a Georgo, já a jako těžítko na čtvrtou sedačku (kvůli dobrému rozložení výkonu auta na všechna čtyři kola, aby se odlehčilo elektronické stabilizaci podvozku) posloužil Placka, bratr Georga. Ve středu jsme s Lotharem a Plackou jeli vlakem směr Ostrava. Naším cílem byl veletrh Czech Raildays 2009, geocaching a nějaké to vzdělávání týkající se ostravského průmyslu. Tenhle výlet už byl dvoudenní. Nakonec pátek, kdy jsem jel autem s Nikkky a Georgem do Olomouce, kde už na nás čekal Placka. V sobotu nás tam totiž čekal den otevřených dveří Dopravního podniku města Olomouce.

V průběhu roku 2004 jsem vybíral novou myš a chtěl jsem bezdrátovou. Kablík tahající myš ze stolu nebo drhnoucí o hranu desky stolu mě neuvěřitelně deptal. Reference, které jsem získal na téma hardware od Microsoftu, byly veskrze pozitivní a tak jsem se rozhodl si zakoupit bezdrátovou myš právě od Microsoftu. Tehdy to byla Wireless Mouse 2.0 za celých 1300 Kč. Microsoftí myši jsem si velmi oblíbil a když jsem si nedávno kupoval čtvrtou myš, byla opět od nich. Čtvrtá od Microsoftu, čtvrtá optická a také čtvrtá bezdrátová.

Po mnoha letech jsem se dokopal k darování krve. Dosud se mi to nedařilo ze dvou důvodů – ne zrovna velká chuť tam jít a hlavně dezinformace která se mi nedařila vyvrátit. Nicméně dneska se podařilo. Vydal jsem se s Georgem do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Do této nemocnice chodí i kolegové z práce a proto právě toto místo. Vstup do patřičného pavilonu Y je nedaleko stanice metra Strašnická, ještě o kousek blíže je tramvajová zastávka Průběžná.