carnero

Před nedávnem jsem si vzal pár dní dovolené a na čtyři dny letěl do Norska. Konkrétně do Osla. O samotné dovolené psát nechci a ani nebudu (stejně jako o té ve španělské Valencii). Při večerních a nočních procházkách Oslem mě zaujala jedna zajímavost tamních bytů a rodinných domů. Prakticky ve všech oknech bylo světlo. A nemyslím tím skutečnost, že se v bytě svítilo. Skutečně bylo světlo v oknech, tedy světelný zdroj umístěný přímo k oknu nebo do něj (v případě dvojitých oken). Zpravidla to byla žárovka pověšená ze středu horní části rámu tak, že byla v horní třetině okna. Podobným stylem se u nás dříve věšely do okna červené papírové hvězdy – coby symbol Vánoc.

Trochu nezvyklé umístění světla mi dlouho nedávalo spát. Nenapadal mě jediný důvod, proč dávat světlo takhle hloupě. Polovina energie šla bez užitku na ulici a druhá polovina jen stěží osvětlila pokoj dost na to, aby se v něm dalo číst. Jenže jsem zase nevěřil tomu, že naprostá většina obyvatel Osla (odhadem kolem 80%) si dává do okna světlo jen protože je to in a mají to i sousedi. To by zvládli asi jen Češi.

Jednou z mála věcí, které o severských národech vím je, že trpí depresemi mnohem více než my nebo národy na jihu Evropy. Údajně kvůli počasí a hlavně nedostatku světla. Čím víc na sever, tím kratší dny a tím déle je tma jako v pytli. Díky bohům za to, bez vodky by pomerančový džus byl odporný :) Že tahle kusá informace možná bude mít reálné základy potvrzuje i český podzim a zima. Čím je kratší den, tím jsou lidé více podráždění, unavení a celkově méně v pohodě. Být den ještě o pár hodin kratší, asi se povraždí. S čímž bych ochotně pomohl.

Pokračuji dál v domnívání se. Když lidi trpí depresí z krátkého dne, logicky to zkusí kompenzovat. Den neprodlouží, ale umělé světlo alespoň zmate mozek a navodí dojem, že je den. Víc světla, víc dojmů. A mozek se nejlépe mate světlem, které je tomu dennímu nejvíce podobné. Tedy silným a ideálně teplým. Zmate jej ale nejen charakteristika světla ale i jeho umístění. A kudy svítí celé dny slunce do bytu? Okny!

A jsem tam, kam mě dovedlo mé několikadenní uvažování o žárovkách v Oslu. Usoudil jsem, že nejlepší způsob jak navodit pocit světlého dne je dostat nějak světlo do okna. Když to neudělá slunce, musí to zvládnout IKEA. V mém případě. Věšet žárovky jsem nechtěl z několika důvodů – bránilo by to výhledu z okna, znesnadnilo jeho otevírání a bylo by to žluté. V mém případě jsem se rozhodl nedržet se přirozené barvy světla neboť mám chladné barvy mnohem raději. Zvolil jsem tedy svítivé diody (LED), konkrétně v lištách. Mají totiž naprosto minimální spotřebu energie (kolem 4 W na metr) a tak mohou svítit neustále. Bohužel cena již tak sympatická není, metrová lišta vyjde zhruba na 1000 až 1500 Kč.

Výhodou LED lišt jsou také rozměry, průřez lišty je zhruba 5×5 mm, díky kterým je lze namontovat kamkoliv aniž by něčemu bránily. Já se rozhodl si jeden metr LED lišty namontovat na pravou polovinu rámu okna. Doma máme okna dvojitá (nikoliv skla, okna) a tak jsem lištu přidělal za vnitřní rám. Tak osvětluje samotné okno, svítí do pokoje ale LED nejsou vidět přímo a neoslňují. Druhý metr později přišroubuji na levou stranu okna – aby byl zdroj osvětlení rovnoměrný a symetrický. Lišty, alespoň ty které jsem objevil a také zakoupil, jsou z méně svítivých led. Jsou tedy výrazně slabší než LED určené k osvětlení pokoje které jsou svítivostí srovnatelné s halogenovými žárovkami.

Kombinace toho všeho vytváří příjemnou slabou záři která osvětluje celý pokoj a vychází z okna. V pokoji je z jedné lišty osvětlení asi jako z jedné 20 W žárovky. Je to málo na čtení ale plně to dostačuje pro pohyb po pokoji i pro hledání předmětů. Světlo nijak neoslňuje a do západu slunce není vůbec vidět, nijak tedy neruší funkci okna ve dne ani v případě, že LED svítí trvale. Pokud je před oknem navíc záclona, je světlo velice příjemně rozprostřené a osvětlením záclony se ještě posiluje dojem, že světlo jde zvenku. Je sice neefektivní svítit z poloviny na ulici, ze čtvrtiny do záclony a jen zbytek pustit do pokoje… ale kdo by to řešil u něčeho, co má spotřebu jako vypnutá televize.

A co za dva tisíce korun a trochu elektrické energie? Výborný pocit. Když se člověk po chvíli přestane kochat svou ruční prací (to víte, programátor a šroubovák…) a přestane vnímat samotný zdroj světla, dostaví se to, kvůli čemu to Norové asi používají. Dojem, že je venku světlo. Opravdu to funguje a mozek tohle velmi spolehlivě zmate. Navíc v méně vytížených pokojích to ušetří dost energie protože není potřeba rožínat velké světlo kvůli činnostem, na které stačí světla méně – na průchod, na hledání kalhot, nalezení nabíječky nebo pověšení prádla na sušák. Je to také dost sympatické osvětlení při sledování televize nebo práci na počítači.

Rozhodně to stálo za vyzkoušení i za ty peníze.