carnero

Říká se, že každý pohár jednou přeteče. Když je plný, stačí jedna kapka a je to. Od společnosti Telefónica O2 je těch kapek docela dost a jediné, co mě zachraňuje je dostatečně velký kyblík do kterého kapou. Ačkoliv musím přiznat, že kyblík je dost velký jen díky tomu že doma není žádná jiná možnost, jak se připojit na internet.

Geocaching je hodně oblíbená a obecně docela známá hra. Její oblíbenost asi plyne z toho, že ji může provozovat kdokoliv, kdykoliv a kdekoliv. Pro její provozování je potřeba vlastnit jedinou hmatatelnou věc – nějaké lokalizační zařízení. Vlastně dvě, ještě je potřeba propiska. Tímto zařízením může být papírová mapa s buzolou a nebo mnohem moderněji nějaká GPS navigace vhodná na chození (ta z auta moc neposlouží). Někdo používá mobilní telefon (dneska má GPS většina z nich) a někdo zase turistickou navigaci. Pak je potřeba mít svojí vlastní chuť chodit. A nakonec se hodí něco s připojením na internet, třeba počítač v internetové kavárně. S tím si člověk vystačí na několik let každodenní zábavy. Co s tím dělat?

Google Maps (Mapy Google) zná asi každý zkušenější uživatel chytrého mobilního telefonu. Jsou pro iPhone, Windows Mobile i Symbian. Na první pohled se jedná o celkem jednoduchou aplikaci, která zobrazuje mapy stažené z internetu a na nich polohu telefonu. Kloudná navigace to není i když umí zobrazit cestu z jednoho místa do druhého, umí přidávat oblíbená místa a pár dalších věcí. Ale počkat… ta poloha telefonu je to, co mě zarazilo a co stojí za pár slov.

Mých posledních několik dní bylo ve znamení cestování. Sice na krátké vzdálenosti, ale o to více. Jelikož jsem se k psaní dostal až teď, bude to trochu stručnější – polovinu věcí jsem stihl zapomenout. Začalo to v sobotu 13. června, kdy jsme jeli do německého Legolandu. Jeli spolubydlící Nikkky a Georgo, já a jako těžítko na čtvrtou sedačku (kvůli dobrému rozložení výkonu auta na všechna čtyři kola, aby se odlehčilo elektronické stabilizaci podvozku) posloužil Placka, bratr Georga. Ve středu jsme s Lotharem a Plackou jeli vlakem směr Ostrava. Naším cílem byl veletrh Czech Raildays 2009, geocaching a nějaké to vzdělávání týkající se ostravského průmyslu. Tenhle výlet už byl dvoudenní. Nakonec pátek, kdy jsem jel autem s Nikkky a Georgem do Olomouce, kde už na nás čekal Placka. V sobotu nás tam totiž čekal den otevřených dveří Dopravního podniku města Olomouce.

Někdy na jaře jsem podél dálnic objevil reklamy na Autosalon 2009 který se koná v Brně na výstavišti. Celkem jsem zatoužil po tom, se na tento veletrh podívat a opět si trošku aktualizovat znalosti o osobních automobilech. Tedy rozšířit nepočetnou skupinu aktuálních aut známých z reklam na internetu o další aktuální, ale již méně propagované, vozy. S Lukášem jsme se tedy rozhodli, že se v sobotu 6. června do Brna vypravíme a Autosalon navštívíme.